E-Book Overview
Pustiměř: Český svaz ochránců přírody, 2010. - 52 s.
На чешском языке.Přírodní památka Santon byla při vyhlášení v roce 1979 vymezena pouze na nevelkou plochu horních a vrcholových partií hlavního pahorku (cca 0,34 ha), kde ještě stále přežívaly fragmenty cenných teplomilných společenstev s některými významnými druhy rostlin. K tomu bylo současně vyhlášeno speciální ochranné pásmo po celém obvodu obklopující samotnou přírodní památku (cca 5,10 ha), které bylo v té době tvořeno hustými zapojenými porosty převážně cizorodých nebo domácích v minulosti nevhodně vysazených dřevin.
E-Book Content
1 OBSAH Santon strana 4 Rekonstrukce 6 Památný Santon 7 Jaro přichází 8 Záplava drobných efemér 10 Čas večernic 13 Ve svazích pod kapličkou 14 Zrání kostřav 19 Divizny 20 Severní svahy strana Skalnaté hřbety Království brslenů a skalníků Pěšinou od mlýna Pod mlýnem Východní hřbítek Podzimní krásy Zvířena Květena Foto na tutulní straně obálky Rozkvetlé porosty večernice smutné v nejvyšších partiích jiţního svahu pod kapličkou Foto na zadní straně obálky Kvetoucí porosty divizny fialové ve středních partiích jihozápadního svahu pod kapličkou Zpracoval Josef a Karla MARTIŠKOVI Česká svaz ochránců přírody základní organizace Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř Únor 2010 2 22 24 26 32 34 36 40 42 46 3 Přírodní památka Santon byla při vyhlášení v roce 1979 vymezena pouze na nevelkou plochu horních a vrcholových partií hlavního pahorku (cca 0,34 ha), kde ještě stále přeţívaly fragmenty cenných teplomilných společenstev s některými významnými druhy rostlin. K tomu bylo současně vyhlášeno speciální ochranné pásmo po celém obvodu obklopující samotnou přírodní památku (cca 5,10 ha), které bylo v té době tvořeno hustými zapojenými porosty převáţně cizorodých nebo domácích v minulosti nevhodně vysazených dřevin. Santon leţí severně od dálnice Brno - Olomouc (severně od motelu Rohlenka a přiléhá k jihozápadnímu okraji obce Tvaroţná). Je tvořen vysokým pahorkem s nadmořskou výškou 245-296 m n.m. Jiţní aţ jihovýchodní svahy Santonu jsou podstatně mírnější neţ strmé svahy severní aţ severozápadní spadající do nivy Tvaroţenského potoka. Právě v nich se často objevuje obnaţené skalnaté podloţí v podobě drobných, ojediněle i větších skalek. Santon je budován převáţně račickými slepenci myslejovického souvrství (tzv. drahanského kulmu), které se ukládaly v prvohorách během karbonu někdy před 345 miliony let, vystupujícími z okolí tvořeného vápnitými jíly a písky badenu karpatské předhlubně. Jedná se o vrchol tektonicky pokleslé kry. Nejmladší pokryv tvoří pleistocenní (čtvrtohorní) spraše pokrývající většinu území a na které jsou vytvořeny silně kyselé hnědé půdy. Půdy jsou na Santonu převáţně hlinitého rázu a bohaté na minerální ţiviny. Jsou poměrně hluboké, ale chudé na vodu. Zvláště v letním období pak teplé a značně vysychavé. Navíc jsou značně sypké - nestabilní. Tedy náchylné k erozi. Santon Santon je význačnou krajinnou dominantou celé oblasti viditelnou z širokého okolí a naopak poskytující daleké rozhledy do okolí. Za jasného počasí jsou z vrcholu pahorku viditelné Pavlovské vrchy, jihomoravská metropole Brno nebo další dva významné body bývalého slavkovského bojiště (Ţuráň nebo Pratecký kopec). Je zřejmé, ţe nemoţnost klasického zemědělského obdělávání a také pedologické či klimatické podmínky, podmiňují jiţ dlouhá staletí základní podobu Santonu danou volnými travnatými aţ skalnatými plochami s jen roztroušenými dřevinami. Pouze v dolních partiích severních svahů s příznivějšími podmínkami lze předpokládat trvalejší vyšší zastoupení stromů. V uplynulých staletích byl Santon vyuţíván hlavně k pastvě. Na druhé straně některé historické záznamy hovoří o tom, ţe v dřív